v kraji mých předků se tvrdí, že burčáku má člověk vypít za sezónu tolik, kolik mu koluje krve v těle. Tolik ho vypít nezvládnu, ale alespoň skleničku každý rok na chuť si neodepřu. Ostatně, pokud by to tvrzení držel každý, kdo pije víno, zbylo by ještě kvasu na víno?
Zkvašený hroznový mošt, neboli burčák, je charakteristické světle žluté barvy s jemnou usazeninou, ale bez nečistot. Prochází několika stádii a podle stádia má i burčák různou chuť. Někdo rád tu sladkou z počátku kvašení, kdy je v něm cítit ještě hodně cukru, fajnšmekři čekají na ten „pravý“ burčák, „ve varu“, kdy kvasinky burčí a kvasí a poměr cukru a alkoholu se vyrovnává, více alkoholu i kyseliny je v tom „po zlomení“ , a než je z něj mladé víno, ještě projde stádiem nazývaným „mydlňák“.
Ale i burčák jsme spoutali zákonem, tím vinařským. Smí se prodávat jen od 1. srpna do 30. listopadu a vyroben může být jen z hroznů tuzemské čerstvé (tedy letošní) úrody.